Pár poznámek k energetické politice EU

Opět se rozpoutaly vášnivé diskuse o klimatických změnách, protože Evropská komise oznámila plány na příštích pár let. Jelikož se tématu trošku věnuju v práci, měl jsem možnost studovat materiály z Velké Británie, kde podobné limity na emisi skleníkových plynů mají již pár let a jdou i dál než EU.

Nečekejte nějaké rozuzlení či hodnocení těchto plánů. Nejsem na ani jedné straně barikády, snažím se být nestranný, tohle berte jako suchý výčet faktů a vyvození.

Čísla a ohlasy

Jen aby bylo jasno v číslech, jde o 40% snížení emisí vůči roku 1990 (!), už to je klíčové, protože už v roce 2011 jsme byli v půlce cesty.

Nejde o číslo, které se určilo, aby řeč nestála. O změnách se jedná už dlouho a třeba právě v UK to máme rozkouskované po pětiletkách (ha), aby se dodržel plán :-) Když se navrhovaly nové reformy kvůli nedostatkům kapacity (viz níže), opět nešlo o náhodná prohlášení, připomínkovalo se celkem zuřivě. Na první draft reformy přišly komentáře od 242 subjektů (od vládních institucí, přes univerzity, energetické společnosti až po konzultačky). Na loňskou skoro finální verzi další stovka.

Způsoby snižování

Emise se snižují několika způsoby, nejde jen o OZE (obnovitelné zdroje energie):

  • Nachází se všelijaké nové zdroje. Velké zdroje břidlicového plynu (nejde o bezemisní těžbu, ale je nižší než u současných fosilních paliv) nebo “sbírání” energie ze vzduchu nebo země – to spíše pro domácnosti či menší firmy.
  • CO2 jde zachytávat přímo při výrobě (a skladovat pod zemí), což částečně omezí emise současných generátorů. Tzv. carbon capture and storage.
  • Vliv bude mít i samotná poptávka po energiích, viz další bod.
  • A nakonec ty OZE, které budou mít asi největší vliv.

Změny poptávky

Změny poptávky se dají dobře popsat na třech příkladech:

  • Technologický pokrok snižuje emise u současných zařízení. Například u aut se snižují emise v poslední dekádě dost dramaticky a dále se změny dají očekávat, např. samotná váha má velký vliv. Hezký přehled má ICCT. V příštích dekádách se dají očekávat spíše hybridy než plné elektriky (kvůli cenám), ale tak jako tak tu můžeme očekávat zvýšenou poptávku po elektřině (kterou musíme vyrobit, že), takže výsledný vliv je nejasný.
  • Zateplování domů pomáhá snížit náklady na vytápění, některé země k tomu přistupují plošně. U nás máme Zelenou úsporám, v UK se investuje v mnohem větší míře, protože stav tamních nemovitostí je tristní. Např. tisícovky důchodců tu umírají v nedostatečně zateplených domech. (Spotřeba domácností tu dělá cca třetinu konečné spotřeby energií.)
  • Kdo by neznal kauzu se žárovkama. Čísla k tomu nemám, takže vliv neposoudím.

Celkem tedy můžeme čekat mírné snížení spotřeby energií, ne ale nějak dramatické.

Pár problémů

Obnovitelné zdroje mají v oblasti výroby dva problémy (další problémy mají obecně, viz dále).

Jednak všechny velkoformátové generátory krom biomasy neumí generovat nepřetržitě. Některé dokonce jen pár hodin denně (soláry), což vadí nejvíc v zimě, kdy jsou dny nejkratší a spotřeba nejvyšší.

Druhý problém je nestálost generace, kdy správce sítě dbá na to, aby elektřina tekla nepřerušeně, takže výkyvy kvůli počasí si nemůže dovolit. Země jsou sice navzájem propojené interkonektory (občas UK pomáhají Francouzi, když si Britové vaří moc čaje), což ale nepomáhá, když jsou výkyvy korelované.

Krom reforem za snížení emisí se tak nyní nově řeší “capacity adequacy”, tedy dostatek kapacity právě kvůli nástupu OZE. Z velké části to ale je problém, který si státy způsobily samy netržními zásahy, řeší se tak problém, který jsme si z velké části sami způsobili.

OZE se dnes nevyplatí

Obnovitelné zdroje nejsou z finančního hlediska správným zdrojem energie v dnešní době. Prostě to tak je, tečka.

Jelikož jsou ale jediným způsobem jak dnes značně snížit emise skleníkových plynů, státy budou pokrývat rozdíl ve výkupních cenách energie z různých zdrojů. Umožní to tak jistotu v investice do generátorů OZE.

Investice do OZE jsou totiž z kapitálového hlediska obrovské, mají ale velice nízké operační náklady, některé i nulové náklady na palivo (oproti těm fosilním obrovský rozdíl). Aby se ale vybudování vyplatilo, potřebuje investor jistotu, že se mu peníze vrátí, takže se vlády zavazují na spoustu let dopředu, jinak peníze půjdou jinam.

Toto rozhodnutí, ač nákladné v dnešní době, má jeden pěkný vedlejší efekt - díky plošnému zavádění se zvyšují výdaje na výzkum a vývoj v této oblasti, takže můžeme čekat rychlejší adopci technologii tržně, protože jejich náklady budou klesat rychleji.

Vědomě protitržní

Jedním z dalších problémů je, že nevíme, jaká technologie bude nejlepší. Ať už na vytápění, tak na pohánění aut, na výrobu elektřiny, … Trh v tomhle krásně funguje, že vybere nejlépe, jde tu ale o časový rámec. Zatímco v dlouhém období nám fosilní paliva dojdou a možná (a možná vůbec ne, viz níže) se usmažíme a utopíme. Tady jde o čistě politické rozhodnutí. Místo tržně lepšího řešení v dlouhém období se zajistí suboptimální řešení v tomto století.

Jde o rozhodnutí vědomě protitržní, příštích pár let se bude dotovat většina OZE (výjimky jsou), ale s rostoucí nabídkou a snižujícími se cenami se budou dotace snižovat a bude docházet k většímu tržnímu boji.

Oteplujeme se vůbec?

To je úplně zvlášť otázka, která navíc ani nesouvisí s výše uvedeným. Chtěl jsem jen shrnout několik věcí, které se mohou stát, pokud státy EU přistoupí na politiku snižování emisí. Zda je to potřeba nebo ne, to je úplně jiná otázka, kterou bych tu nerad řešil.


Snad jsem se nikde nespletl, kdyžtak se mi ozvěte na twitteru.